Jaké možnosti využití svého volebního hlasu vlastně máme? Co využitím které z nich dáváme najevo? Co znamená náš hlas pro kandidující politické subjekty? Mají volby smysl? Může náš hlas něco změnit? Proč je důležité věnovat hlasování a přípravě na něj pozornost? To jsou základní otázky, na které je dobré hledat odpovědi, pokud nám záleží na tom, jak je spravován náš společný veřejný prostor.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou momentem, kdy můžeme skutečně něco z politického směřování naší země ovlivnit. Další 4 roky, pokud si to sami nezkazí, rozhodují zvolení poslanci. Vzhledem k tomu, že jejich mandát je volný, jak zaručuje Ústava ČR, mohou s ním v mezích zákona nakládat jak chtějí a účty voličům budou skládat až v dalších volbách. Mnohem větší vliv na to, jestli se budou znovu o poslanecký mandát ucházet, má jejich politický subjekt a podle toho také často hlasují.
Právní úprava voleb do Poslanecké sněmovny
Průběh voleb do PS upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Volební právo může v tomto případě využít každý svéprávný občan ČR, který nejpozději druhý den voleb dosáhne věku nejméně 18 let. Volíme ve volebních okrscích na základě voličských seznamů (stálého a zvláštního). Na průběh voleb dohlíží volební orgány, např. okrskové volební komise.
Volební kampaň
Za volební kampaň zákon považuje jakoukoliv propagaci či agitaci kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta a to v jejich prospěch i neprospěch, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Všichni, kdo se do volební kampaně zapojí se musí registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a to i třetí osoby účastnící se kampaně bez vědomí kandidujícího subjektu. Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě. Výdaje na kampaň u strany, hnutí nebo koalice nesmí překročit 90 mil. Kč a u třetí osoby 1,8 mil. Kč.
Zajímavé je, že starosta obce může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, na které musí možnost jejího využití odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic. Proč tohle pravidlo neplatí plošně pro všechny kandidující subjekty všude tam, kde je prostor placen z veřejných peněz? 🤔
A teď už k tomu hlasování
Běžně hlasujeme po prokázání své totožnosti dle stálého seznamu v místě svého bydliště. Do místa bydliště také obdržíme kandidátní listiny jednotlivých kandidujících subjektů, které předložily kandidátní listinu v našem kraji. Počet kandidátů je od 1 až po počet poslaneckých mandátů připadajících na náš kraj dle počtu obyvatel + 3 náhradníci (v roce 2021 nejvíce ve Středočeském kraji 28 a nejméně v Karlovarském 8).
Varianta #1 – hlas pro kandidátní listinu tak, jak byla předložena
Vyberu jeden z předložených volebních lístků a tak jak je, ho vhodím do volební urny. V podstatě tím říkám: „Tenhle kandidující subjekt dělá skvělou práci včetně toho jaké kandidáty mi předložil.“ Hurá! A kolik z nás to tak skutečně vnímá?
Varianta #2 – preferenční hlasy pro dobrého kandidáta
Možná ještě důležitější než který politický subjekt si vyberete, jsou osobnostní kvality konkrétního kandidáta. Vybírejte tedy nejlépe lidi, které znáte a máte s nimi dobré osobní zkušenosti. Vím, že ve volbách do Poslanecké sněmovny je to mnohem složitější než například ve volbách do obecních zastupitelstev, ale i zde je možné se doptat nebo dohledat práci, která již za jednotlivými kandidáty je.
Je dobré si uvědomit, že alespoň u větších stran navrhují kandidáty místní organizace, tedy mohli by to být již prověření lidé. Třeba ODS vybírá z cca 10 tisíc členů, ale z jejích stanov není vůbec zřejmé jestli Výkonná rada, která nejen schvaluje pravidla pro výběr kandidátů a sestavení kandidátních listin a zároveň rozhoduje o složení kandidátních listin, musí vybírat jen ze zdola navržených kandidátů nebo má v podstatě volnou ruku. Každá strana nebo hnutí má pak vlastní přístup a k tomu, aby člověk opravdu zjistil jak to je, by se musel zeptat někoho z členů. Podle dostupných informací nejméně zasahuje vedení Pirátů, ale v podstatě to není důležité. V případě koalic, je hlas členské základny ještě upozaděn, protože celkový počet kandidátů se dělí mezi více subjektů na základě předem domluveného klíče.
Pokud s pořadím navržených kandidátů nesouhlasíte, máte k dispozici 4 preferenční hlasy. Aby kandidát postoupil na kandidátní listině výše, musí získat alespoň 5% preferenčních hlasů od voličů daného uskupení v kraji a přitom jich mít víc, než kandidáti, kteří byli na kandidátní listině před ním. To často vyžaduje od voličů jistou míru koordinace, aby vybraný osvědčený kandidát získal dostatečný počet hlasů.
Varianta #3 – preferenční hlasy proti špatnému kandidátovi
Objevila se na kandidátní listině vámi preferovaného subjektu osoba, kterou v žádném případě v Poslanecké sněmovně nechcete? Je na volitelném místě? Pak je třeba zajistit, aby dostatečný počet kandidátů v pořadí za touto nechtěnou osobou, dostal víc než 5% preferenčních hlasů. Jak toho docílit? Jedině koordinovanou akcí s dalšími voliči. Dohodněte se třeba, že lidé jejichž příjmení začíná písmenem z první poloviny abecedy kroužkují první 4 kandidáty v pořadí za onou osobou a ti z druhé poloviny abecedy další 4. To už by mělo ve většině případů stačit.
Varianta #4 – musím volit v kraji svého bydliště?
NE! Budete k tomu potřebovat voličský průkaz a v tom případě budete vybírat z kandidátních listin kraje, kde se rozhodnete volit a dostanete se tak na zvláštní seznam voličů. Proč to dělat a kvůli volbám ještě někam cestovat? Důvodů může být víc.
Znáte nějakého kandidáta vámi vybraného subjektu v jiném kraji a víte, že je to opravdu čestný, morální a kompetentní člověk, a rádi byste ho podpořili. Pak neváhejte, zařiďte si včas voličský průkaz a vydejte se volit do nejbližší obce příslušného kraje a přímo ve volební místnosti obdržíte příslušný volební lístek.
Můžete jet hlasovat pro menší subjekt, který nekandiduje ve všech krajích, pokud zrovna ve vašem kraji kandidátku nepřihlásil. Ano i hlas pro menší subjekt může mít smysl a třeba mu váš hlas pomůže alespoň získat zpět kauci za účast ve volbách.
Co takhle hlas proti nevhodnému kandidátovi vámi vybraného subjektu v jiném kraji? na volitelném místě člověk, který by v Parlamentu rozhodně být neměl. Pak je třeba zařídit s přáteli ve velkém voličské průkazy a použít postup z Varianty #3.
Napadne vás ještě něco? Co takhle jet volit do kraje proti straně nebo hnutí, které nejvíce ohrožuje hodnoty, které vyznáváte a kde kandiduje jeho lídr? To už by chtělo přizvat hodně lidí, aby to mělo nějaký efekt, ale proč to nezkusit? Ta možnost tu je.
Varianta #5 – odevzdám neplatný hlas
Proč by to někdo dělal? Řekněme, že člověk není spokojen s tím, jak je naše země dlouhodobě vedena. zkoušel volit pravici, levici, střed, malou alternativní stranu, ale naše země z jeho pohledu stále není vedena tak, jak by měla být a hra na sliby už ho nebaví. Chce nějakým způsobem vyjádřit nesouhlas, ale jak? Ať udělal co udělal, nikdo si toho nevšiml. Věděli jste, že počet neplatných hlasů je evidovaný? Věděli jste, že za neplatný hlas nedostane nikdo kompenzaci za vynaložené náklady na kampaň? Jestli se mi tedy nelíbí jak to v naší zemi funguje a nechci dát hlas jedné z menších stran, kde jakoby zapadne, mám nějakou lepší možnost než dát neplatný hlas?
Jak na zneplatnění hlasu?
- Více lístků v obálce – vložíš-li do úřední obálky několik hlasovacích lístků, je hlas neplatný. Zákony pro lidi+1
- Přetržený lístek – zákon to výslovně zmiňuje. Zákony pro lidi+1
- Lístek není na předepsaném tiskopise – např. vlastní výtvor, neoficiální kopie apod. (platí jen oficiální lístky dodané obcí/ve volební místnosti). Ministerstvo vnitra
Co kdybychom do oficiální volební obálky vložili politikům jednoznačný a zásadní vzkaz?
“Okamžitě zahajte věcný, otevřený a veřejný dialog nad tématy, které nás jako společnost trápí a rozdělují. Zapojte občany, kteří se chtějí zapojit, do těchto dialogů, dejte nám konečně možnost podílet se na přípravě legislativy a rozhodování, jak si většina obyvatel přeje.”
Proč je k tomu vyzvat? Může zvolený zástupce lidu dostát svému poslaneckému slibu:
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ – Ústava ČR
Jestliže jestliže nevede věcný, otevřený a upřímný dialog s volenými zástupci ostatních občanů? Jak může občan posoudit jestli se jim to daří, když to není veřejné? A kdo zastupuje občany, jejichž zástupci se do Poslanecké sněmovny nedostali nebo ty, kteří nešli k volbám?
Co myslíte, museli by nějak současní politici reagovat, kdyby byl odevzdaný počet neplatných hlasů třeba na úrovni nejsilnějšího politického uskupení?
Varianta #6 – nejít k volbám
Dalo by se říci, že to je nejpopulárnější politický subjekt, protože téměř pokaždé se pro tuto variantu rozhodne největší počet oprávněných voličů. Jak si tuto oprávněnou volbu vykládat? Jedinou výjimkou, kdy vítězná strana získala více hlasů než bylo nevoličů byli volby do České Národní Rady v roce 1992, od té doby se to nestalo.
Často se říká: „Mlčení znamená souhlas.“ Ano, mlčení může znamenat souhlas. A jestli jste se stavem naší země spokojení a budete spokojení, ať v příští vládě a Poslanecké sněmovně zasedne kdokoliv, je to správná volba.
Mají to tak všichni, kteří k volbám nechodí? Rozhodně ne všichni, se kterými jsem se v životě setkal. Pro politiky to tak, ale rozhodně je. Pokud člověk nedá hlas jeho subjektu, maximálně ještě subjektu spřátelenému, se kterým by vládnul, je pro politika lepší, když člověk k volbám nejde. Čím méně lidé k volbám dorazí, tím menší počet hlasů stačí k proniknutí do Poslanecké sněmovny a potažmo také k vítězství ve volbách. Někdo už ztratil víru v to, že volby mohou cokoliv změnit. Je to důvod k rezignaci? Nevím, rezignovat na ovlivňování politiky, která má vliv na téměř všechny aspekty našeho života, je podle mě škoda. Pokud jsme nespokojení, mlčením rozhodně nic nezměníme a jediná možnost, kdy můžeme podle současného právního řádu a společenské situace vyjádřit své ústavní právo na výkon státní moci, jsou volby. Nejlepším způsobem jak vyjádřit frustraci je odevzdání neplatného hlasu.
Mají vůči nám občanům politici nějakou odpovědnost?
Ano i ne. Žádného poslance ani ministra nemůžeme vést k právní nebo hmotné odpovědnosti za jeho politickou činnost. Nemůžeme nikoho z nich ani odvolat, můžeme jen vyvíjet tlak na jejich odstoupení v případě jejich zjevného selhání.
Politici mají takzvanou politickou odpovědnost. My, jako voliči, jim ve volbách nemusíme dát mandát. To je označováno za politickou odpovědnost. Jestliže na tuto možnost rezignujeme nemají politici vlastně žádnou odpovědnost.
Existuje však institut tzv. příslibu odměny definovaný v Občanském zákoníku. Na jeho základě jsme sestavili Veřejný příslib pro otevřený dialog, který věříme, že by měl podepsat každý kandidát s čistými úmysly. První s podobnou výzvou přišla iniciativa Správný stát, která se snaží politiky zavázat k odstoupení, pokud nebudou plnit programu svého politického subjektu.
Pokud vám tento přístup dává smysl, ačkoliv až čas ukáže jestli je tento mechanismus funkční, rozhodně vyzvěte politiky, které chcete volit k podpisu jednoho nebo obou výše uvedených dokumentů.
Jak tedy ve volbách hlasovat?
To je na vás! My na vás apelujeme, abyste na volby nerezignovali, pokud nejste se současným stavem naší země a společnosti spokojeni. Přáli bychom si, abychom HLASOVALI SRDCEM A ROZUMEM pro čestné, morální a kompetentní kandidáty a měli jsme ze své volby DOBRÝ POCIT.
Voličský průkaz – kdy a jak žádat
Voličský průkaz umožňuje voliči hlasovat mimo okrsek, kde má trvalé bydliště. O průkaz lze zažádat písemně (na poště se službou Czech Point), osobně (na obecním úřadě) nebo elektronicky (přes datovou schránku).
Požádat o něj je možné ode dne vyhlášení voleb a nejpozději sedm dní před konáním voleb (písemně a elektronicky) nebo dva dny před otevřením volebních místností v případě osobní žádosti na obecním úřadě v místě bydliště.