Je naše současná demokracie vládou většiny?

Také jste už slyšeli, že naše současná demokracie je vládou většiny a v případě té liberální, že ještě myslí na práva a potřeby menšin? Tak se na to podívejme v duchu hesla důvěřuj, ale prověřuj.

Definice většiny

 „V praxi se používá celá řada typů většin. Většina bez přívlastku znamená vždy „více než polovina“.“ – wikipedia.org

Kde platí, že vládne většina?

Naše současná vláda má v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podporu většiny právoplatně zvolených poslanců a poslankyň. V Parlamentu má tedy většinu.

Demokracie a podpora vlády ze strany voličů?

Můžeme se na to podívat dvěma pohledy. Jeden bude počítat většinu z lidí, kteří se dostavili k volbám a druhý, ze všech oprávněných voličů a dovolím si i trochu zafilosofovat.

Většina z hlasů odevzdaných ve volbách

Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny se v ČR od roku 1996 pohybuje mezi 58 a 76%. Většině se nejvíc přiblížila v roce 2006 při volební účasti 64,4% a zisku 48,9% koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Všechny ostatní vlády už měly podporu menší, tedy většiny z odevzdaných hlasů nedosáhla žádná z nich.

Většina ze všech oprávněných voličů

Těm z vás, kteří jsou zdatnější v matematice už to jistě secvaklo. Jak by mohla mít vláda, která nezískala většinu z menšího počtu hlasů většinu z ještě většího počtu hlasů?

Samozřejmě, že bez značně neoprávněné úvahy nemůže. Největší podporu z tohoto pohledu získala vůbec první vláda zvolená v samostatné ČR v roce 1996. Při účasti 76% oprávněných voličů získala 33,5% všech možných hlasů, tedy lehce překročila třetinový podíl.

Co takhle relativní většina?

Relativní většina je největší díl množiny. Má ji ten, kdo má více hlasů než každý jiný. – wikipedia.org

To už by vyjít mělo, co myslíte? No zdá se, že ne vždy. A pokud bychom vzali volební neúčast jako vyjádření názoru. Pak byli nevoliči relativní většinou v 6 z 8 případů.

Co znamená neúčast ve volbách?

Občas se říká, že mlčení znamená souhlas. Pokud by to tak opravdu bylo, pak by každá dosavadní vláda a dokonce i vítězná strana nebo koalice měla podporu většiny oprávněných voličů. Je však možné něco podobného tvrdit? V žádném zákoně ani jinde takový předpoklad v případě voleb uveden není. Demokratická teorie říká, že mlčení nemusí znamenat souhlas. Může mít různé příčiny. Nezájem, protest, nemožnost dostat se v daný čas do volební místnosti, pracovní směny, nemoc, pobyt v zahraničí, „všechno mi je jedno“, nebo zároveň „nikdo mě nereprezentuje“. Přisoudit nevoličům aktivní souhlas je zkreslení preference. V každých volbách je tu tedy opravdu významná část společnosti, o jejíchž preferencích toho mnoho nevíme.

Závěr

Je tedy naše současná demokracie skutečně vládou většiny, jak se často ve veřejném prostoru říká? Řekl bych, že rozhodně nevládne někdo, kdo by měl podporu většiny obyvatel, ale vládne tak, jako by tu podporu měl. Co myslíte vy?

Můžeme s tím jako občané něco dělat?

Aktivní účast ve volbách je jedna z mála možností, které opravdu máme k dispozici. Zákon nám dává mnohem více možností jak k nim přistoupit než se běžně prezentuje. Je účast ve volbách podporou systému, se kterým třeba nesouhlasíme? Pokud ve volbách nedáte svůj hlas subjektu, který získá více než 1,5% hlasů (co se stane pak vysvětlujeme v článku o financování politických subjektů), tak systém ani žádnou ze stran nepodporujete. Podpora systému probíhá skrze placení daní, kterému prakticky není možné se vyhnout. Ani nelegální způsoby zcela neodstraní platbu daní a podporu systému. Účast ve volbách je naopak vyjádřením zájmu o správu společného prostoru. Jaké jsou zákonné možnosti naložení s volebním hlasem bez ohledu na vaši politickou preferenci je naznačeno na stránce věnované principům hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny.