Nadpis, prosím, berte jako nadsázku. Jsem si vědom řady omezení, které dále použitá metoda v sobě skrývá. Rozhodně nelze tvrdit, že všichni voliči znali odpovědi subjektů, které volili na všechny otázky a nelze z výsledků vyvozovat nic zásadního. Zajímavé přesto výsledky i hodnocení jsou.
Udělali jsme si malé cvičení: zkusili jsme spojit výsledky voleb (5 375 090 lidí = největší „vzorek“ v historii) s odpověďmi politických stran ve volební kalkulačce www.kohovolit.eu. Na základě toho jsme zjistili, v kolika případech vláda postupuje v souladu s většinovým názorem lidí (před volbami v roce 2021) a v kolika jde proti němu. Vyhodnocení jsme nechali na AI (Chat GPT Plus 5 Thinking) a kompletní ho dáváme k dispozici v odkazu na konci článku (celá konverzace byla bohužel příliš dlouhá pro přímé sdílení). Kdyby si chtěl někdo dát práci a rozebrat jednotlivá témata podrobněji a třeba i jejich vývoj v čase, stálo by to za to.
Jaké jsou výsledky?
Začněme přesným postupem. Následující „otázky“ tak, jak nám byly doručeny od autorů kalkulačky (Otázka, popis) včetně vyjádření jednotlivých kandidujících subjektů (ANO/NE/bez odpovědi) jsme vzali a na základě jejich volebního výsledku byla dopočítána váha jednotlivých odpovědí a určení většinového názoru. AI pak byla dotázána, aby vyhodnotila a zdroji podložila zda činnost vlády v předchozích 4 letech odpovídala předvolebním náladám. Jak si vedla naše současná vláda v konfrontaci s takto dopočítanou vůlí lidu?
- V 63 případech jednala vláda v souladu s většinovým názorem dle odpovědí stran a volebních výsledků (některá z možností získala přes 50%).
- Ve 45 případech šla opačnou cestou.
Co mě v celém přehledu překvapilo nejvíc?
Kolik lidí volá po větším zapojení lidí do rozhodování a tvorby zákonů, a že se s tím v Poslanecké sněmovně příliš nedělá.
#10 — „Měla by se uzákonit možnost celostátního referenda.“
V ČR je možné vyhlásit celostátní referendum pouze tehdy, pokud o něm rozhodne Parlament. Např. na Slovensku je to možné po shromáždění 350 000 podpisů, v „referendovém“ Švýcarsku je třeba 50 000 podpisů.
- Většina voličů: ANO (69,16 %)
- Co vláda/Parlament udělaly: Do září 2025 nebyl přijat ústavní zákon o celostátním referendu; opakované návrhy (různých stran) Sněmovnou neprošly. PSP+2Novinky.cz+2
- Měřitelný dopad: Žádný institut celostátního referenda v právním řádu.
Verdikt: NESOULAD s většinou.
#12 — „Občané by měli mít možnost předložit návrh zákona prostřednictvím petice.“
V ČR mají zákonodárnou iniciativu pouze poslanci, vláda, senát a zastupitelstva krajů.
- Většina voličů: ANO (59,21 %)
- Co vláda/Parlament udělaly: Nezměněno. Podle čl. 41 Ústavy má legislativní iniciativu poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a kraj; petice dle zákona 85/1990 Sb. slouží jen k podnětům, ne k formálnímu předložení návrhu zákona. (MV: ePetice je jen nástroj pro petiční právo.) Ministerstvo vnitra+3Zákony pro lidi+3Zákony pro lidi+3
- Měřitelný dopad: Občané stále nemohou sami podat návrh zákona (jen iniciovat politicky přes petici).
Verdikt: NESOULAD s většinou.
Máme nebo jsme měli jasno v tom, že chceme být součástí Evropské unie, ale nechceme jako lidé tvořit její jádro.
#72 — „ČR by měla vystoupit z Evropské unie.“
Evropská unie (EU) je svazkem 27 evropských zemí. Jejími členy jsou i všechny 4 sousední země.
- Většina voličů: NE (81,26 %)
- Kroky vlády: Pro-EU kurz; žádné kroky k Czexitu. Aktivní zapojení v EU (předsednictví 2H/2022, implementace unijních norem).
- Měřitelný dopad: ČR zůstává členem EU; běžná legislativní a programová spolupráce.
Verdikt: SHODA s většinou.
#75 — „Místo ČR je v jádru EU.“
Jako jádro EU se obvykle označují země, které patří a chtějí i v budoucnu patřit do projektů větší integrace EU (dnes např. měna euro nebo Schengenský prostor bez hraničních prostor, do budoucna např. společná armáda).
- Většina voličů: NE (78,38 %)
- Kroky vlády: Výrazně pro-integrační linie (aktivní role v EU, důraz na „core-EU“ agendu).
- Měřitelný dopad: Důsledné prosazování unijních politik (bezpečnost, digitál, energetika).
Verdikt: NESOULAD s většinou.
Takto jsme prošli všech 118 otázek.
Co myslíte, jsou celkové výsledky spíš argumentem pro zavedení referenda nebo proti? Jsme už jako společnost dostatečně vyspělí na to přijmout podobnou odpovědnost jako Švýcaři?
Jak to vnímáte vy? Obstála vláda a naši poslanci v naplňování slibu, který nám po svém zvolení všichni dávají?
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Ústava ČR.
Je současný systém nastaven tak, aby fungoval v zájmu všeho lidu? Dalo by se s tím něco smysluplného dělat? Jistý krok jsme naznačili v rámci veřejného příslibu, pokud nám ho naši volení zástupci dají a další nápady předložené k věcnému, otevřenému, veřejnému dialogu budou následovat.